Blog

Jak si o takový dárek říci

Chystáte svatbu, nejvhodnější dar by pro vás byly hotové peníze, přemýšlíte tedy, jak si o ně říci? V dnešní době je takový dar dost populární. Předejdete tím i trapným chvilkám při rozbalování, kdy některé dary jsou oproti jiným okázalejší. Hosté by měli vědět, že jsou zváni proto, aby s novomanželi strávili tuto jedinečnou chvíli a ne ze zištných důvodů. Někteří jsou tímto dárkem popuzeni, ale obecně je to praktické, zvláště pokud se jedná o větší svatbu, tedy větší výdaje. A novomanželé se mohou z těchto peněz sami rozhodnout, co si za to pořídí, zda nějakou výbavu do domácnosti nebo třeba vysněnou svatební cestu. Sami si zkrátka zvolí jejich uplatnění. Sice jste při oslavě ochuzeni o tu veselou chvíli při rozbalování, ale třeba čtení gratulací může být také radostnou záležitostí.

Ale jak si o takový dárek říci? Existují třeba krásné texty na pozvánkách, kdy veršem dáte najevo své přání, nebo do obálky s pozvánkou vložíte kartičku s pokyny průběhu svatebního obřadu a k tomu připojíte tuto prosbu. Pro tento případ také existují svatební blahopřání s již připravenou kapsičkou.

Druhá možnost je informace na webu, kdy některé páry založí své webové stránky o svatbě a zde mohou, mimo instrukcí o obřadu, projevit i toto přání. Trapná chvilka ovšem může nastat, pokud takové přání předáte i nezvaným hostům. A také se může stát, že stejně některý z hostů toto přání nerespektuje a přinese nějaký věcný dar. I na to by snoubenci měli být připraveni. Nevhodné je určitě pouze sdělovat číslo účtu a tam chtít poukazovat hotovost.

Jak takový dárek vhodně předat

I taková chvíle, jako předávání obálek, může být zajímavá. Stačí vymyslet obal a překvapení je na světě. Třeba můžete peníze zabalit jako příspěvek na svatební cestu.

Takovýto dárek může být pro někoho příliš neosobní a fádní. Ale záleží jen na tom, v jaké formě a jakým způsobem je tento dar předán. Lze vymyslet spoustu originálních nápadů, například formou vkusného zabalení, inspirovaného třeba zaměstnáním jednoho ze snoubenců.

Kolik peněz je vhodné připravit

Asi správně předpokládáte, že je na každém, kolik peněz chce věnovat, záleží také na tom, v jakém vztahu je k novomanželům a jaké jsou jeho finanční možnosti. Obecně se dá očekávat, že od rodičů a svědků bude obálka trochu větší, ale nelze obecně stanovit správnou hodnotu. Mělo by platit, že se nehledí na to, kolik kdo dal…, hlavně že host přijel a užil si to.

Jak si o takový dárek říci

Chystáte svatbu, nejvhodnější dar by pro vás byly hotové peníze, přemýšlíte tedy, jak si o ně říci? V dnešní době je takový dar dost populární. Předejdete tím i trapným chvilkám při rozbalování, kdy některé dary jsou oproti jiným okázalejší. Hosté by měli vědět, že jsou zváni proto, aby s novomanželi strávili tuto jedinečnou chvíli a ne ze zištných důvodů. Někteří jsou tímto dárkem popuzeni, ale obecně je to praktické, zvláště pokud se jedná o větší svatbu, tedy větší výdaje. A novomanželé se mohou z těchto peněz sami rozhodnout, co si za to pořídí, zda nějakou výbavu do domácnosti nebo třeba vysněnou svatební cestu. Sami si zkrátka zvolí jejich uplatnění. Sice jste při oslavě ochuzeni o tu veselou chvíli při rozbalování, ale třeba čtení gratulací může být také radostnou záležitostí.

Ale jak si o takový dárek říci? Existují třeba krásné texty na pozvánkách, kdy veršem dáte najevo své přání, nebo do obálky s pozvánkou vložíte kartičku s pokyny průběhu svatebního obřadu a k tomu připojíte tuto prosbu. Pro tento případ také existují svatební blahopřání s již připravenou kapsičkou.

Druhá možnost je informace na webu, kdy některé páry založí své webové stránky o svatbě a zde mohou, mimo instrukcí o obřadu, projevit i toto přání. Trapná chvilka ovšem může nastat, pokud takové přání předáte i nezvaným hostům. A také se může stát, že stejně některý z hostů toto přání nerespektuje a přinese nějaký věcný dar. I na to by snoubenci měli být připraveni. Nevhodné je určitě pouze sdělovat číslo účtu a tam chtít poukazovat hotovost.

Jak takový dárek vhodně předat

I taková chvíle, jako předávání obálek, může být zajímavá. Stačí vymyslet obal a překvapení je na světě. Třeba můžete peníze zabalit jako příspěvek na svatební cestu.

Takovýto dárek může být pro někoho příliš neosobní a fádní. Ale záleží jen na tom, v jaké formě a jakým způsobem je tento dar předán. Lze vymyslet spoustu originálních nápadů, například formou vkusného zabalení, inspirovaného třeba zaměstnáním jednoho ze snoubenců.

Kolik peněz je vhodné připravit

Asi správně předpokládáte, že je na každém, kolik peněz chce věnovat, záleží také na tom, v jakém vztahu je k novomanželům a jaké jsou jeho finanční možnosti. Obecně se dá očekávat, že od rodičů a svědků bude obálka trochu větší, ale nelze obecně stanovit správnou hodnotu. Mělo by platit, že se nehledí na to, kolik kdo dal…, hlavně že host přijel a užil si to.

Abych byl upřímný, když jsem o tom poprvé zaslechl, domníval jsem se, že jde o vtip a také jsem dotyčnému svůj názor promptně sdělil. Jenže on to vtip není.
Náš malý státeček patří k průkopníkům programování her. Tedy míněn bývalý východní blok jako takový. I když těchto programátorů nemáme hodně, mohli by tito od příštího roku studovat design her na Filmové a televizní akademii múzických umění.   Nebude to pro FAMU v její historii, která se počítá vlastně od 28. listopadu 1946 převrat?

Pravděpodobně nebude, protože je na to již připravena a nadále v přípravách pokračuje. Prostě přibude studijní obor. Otázka zní, kdo a jak to zaplatí. Daňový poplatník?
Vyvinout design hry je totiž něco zcela jiného, nežli natočit film. U toho existují již osvědčené (nebo také ne) postupy. U her tomu tak ve většině případů není. V každém případě nějaký mudrlant (nebo jich bylo více?) vypočítal, že by vývoj těchto videoher (lhostejno pro jakou konzoli) měl vydělat více než film. Alespoň tomu tak doposud bylo, a to ve dvojnásobném množství peněz. Hovoří se o dvou a půl miliardách. Připočteme-li k tomu, že počítačové hra jsou dnes asi nejvýznamnější exportní zboží, není důvod proč na to nemít vysokou školu.
Údajně je to totiž prý mizerně placená práce. Chcete-li uspět, musíte pracovat hodně přes čas. To je prý asi také jeden z důvodů, proč v tomto oboru dochází k velmi vysoké fluktuaci. Počáteční nadšení přestává být nadšením a dotčený jedinec se začne dívat po lépe placené práci, s přesně vymezenou pracovní dobou.

I přes tyto negativa zájem o studium je. Takže i mladí programátoři mají šanci, pochlubit se absolvováním stejné školy jako někteří naši umělci světového jména. Za všechny bych vyjmenoval například paní Věru Chytilovou, pana Menzla, nebo pana Svěráka.
Nezbývá než novým studentům popřát hodně úspěchů v jejich studiu.  

Abych byl upřímný, když jsem o tom poprvé zaslechl, domníval jsem se, že jde o vtip a také jsem dotyčnému svůj názor promptně sdělil. Jenže on to vtip není.
Náš malý státeček patří k průkopníkům programování her. Tedy míněn bývalý východní blok jako takový. I když těchto programátorů nemáme hodně, mohli by tito od příštího roku studovat design her na Filmové a televizní akademii múzických umění.   Nebude to pro FAMU v její historii, která se počítá vlastně od 28. listopadu 1946 převrat?

Pravděpodobně nebude, protože je na to již připravena a nadále v přípravách pokračuje. Prostě přibude studijní obor. Otázka zní, kdo a jak to zaplatí. Daňový poplatník?
Vyvinout design hry je totiž něco zcela jiného, nežli natočit film. U toho existují již osvědčené (nebo také ne) postupy. U her tomu tak ve většině případů není. V každém případě nějaký mudrlant (nebo jich bylo více?) vypočítal, že by vývoj těchto videoher (lhostejno pro jakou konzoli) měl vydělat více než film. Alespoň tomu tak doposud bylo, a to ve dvojnásobném množství peněz. Hovoří se o dvou a půl miliardách. Připočteme-li k tomu, že počítačové hra jsou dnes asi nejvýznamnější exportní zboží, není důvod proč na to nemít vysokou školu.
Údajně je to totiž prý mizerně placená práce. Chcete-li uspět, musíte pracovat hodně přes čas. To je prý asi také jeden z důvodů, proč v tomto oboru dochází k velmi vysoké fluktuaci. Počáteční nadšení přestává být nadšením a dotčený jedinec se začne dívat po lépe placené práci, s přesně vymezenou pracovní dobou.

I přes tyto negativa zájem o studium je. Takže i mladí programátoři mají šanci, pochlubit se absolvováním stejné školy jako někteří naši umělci světového jména. Za všechny bych vyjmenoval například paní Věru Chytilovou, pana Menzla, nebo pana Svěráka.
Nezbývá než novým studentům popřát hodně úspěchů v jejich studiu.  

Když letní slunečnou pohodu nahradí déšť, vítr a nízké teploty, obvykle to na nás a naši náladu nepůsobí pozitivně. Trávíme méně času venku kvůli nepříjemné zimě, nedostatek slunce a nepříjemné výhlídky nás jistě také nepodpoří. Den končí dříve a z každé strany na nás už začíná působit předvánoční stres a shon. Co udělat proto, abychom odbourali tyto negativní podzimní vlivy? Vylepšit svůj šatník kousky, které jsou nejen trendy, ale budeme se v nich také cítit maximálně dobře a pohodlně a rozhodně nám už nebude zima!

Co by tuto sezonu rozhodně nemělo chybět v šatníku ženy:
·         Oversized svetr
Svetr, který vypadá o několik čísel větší a zajistí vám maximální pohodlí je letos číslo jedna! Spojuje příjemné s užitečným, pokud vám dosud scházela odvaha pro takové kousky,
už rozhodně nemusí, jelikož jsou jich plné módní magazíny. Ve velkém svetru, nejlépe ještě s rolákem, vám nebude zima, jsou mnohem praktičtější než úzké svetříky do pasu, které odhalovaly záda. Není nic lepšího než se v chladném počasí zachumlat do vašeho oversized pleteného svetru jako do deky a rázem se cítíte jako v pohodlí domova, i když se nacházíte například v práci.

·         Bunda
To, na co byste měla myslet jako první, protože je rozhodně nevyhnutelná a na ulici bude doplňovat vaši image. Bunda, sako, nebo kabát? Ani s jedním nešlápnete vedle, pokud zvolíte ty správné kalhoty, obuv a pokrývku hlavy. Největším trendem, který k nám přišel z Anglie,
 je letos každopádně trenčkot. Co že to vlastně je? Propínací kabát se dvěma řadami knoflíků a  klopami, nejčastěji končí u kolen. Patří k němu pásek a jeho hlavní vlastností je odolnost – jak proti zimě, tak i dešti. Ve výběru barvy máte spoustu možností, hodí se béžový i khaki nebo červený.
 
A v neposlední řadě:
·         Pokrývka hlavy
Opět inspirace Anglií, kde jsou na sychravé počasí a neustálé pršení zvyklí: baret! Vkusné
a jednoduché, při větru se nechá stáhnout přes uši, v dešti chrání náš účes před zmoknutím. Pletený baret v kombinaci s výše zmíněným trenčkotem je jasná a dokonalá volba! K péřové bundě se ovšem lépe hodí roztomilý kulich, který už jistě máte ve skříni z minulých sezon.
 
A váš podzim bude rázem slunečnější!

Když letní slunečnou pohodu nahradí déšť, vítr a nízké teploty, obvykle to na nás a naši náladu nepůsobí pozitivně. Trávíme méně času venku kvůli nepříjemné zimě, nedostatek slunce a nepříjemné výhlídky nás jistě také nepodpoří. Den končí dříve a z každé strany na nás už začíná působit předvánoční stres a shon. Co udělat proto, abychom odbourali tyto negativní podzimní vlivy? Vylepšit svůj šatník kousky, které jsou nejen trendy, ale budeme se v nich také cítit maximálně dobře a pohodlně a rozhodně nám už nebude zima!

Co by tuto sezonu rozhodně nemělo chybět v šatníku ženy:
·         Oversized svetr
Svetr, který vypadá o několik čísel větší a zajistí vám maximální pohodlí je letos číslo jedna! Spojuje příjemné s užitečným, pokud vám dosud scházela odvaha pro takové kousky,
už rozhodně nemusí, jelikož jsou jich plné módní magazíny. Ve velkém svetru, nejlépe ještě s rolákem, vám nebude zima, jsou mnohem praktičtější než úzké svetříky do pasu, které odhalovaly záda. Není nic lepšího než se v chladném počasí zachumlat do vašeho oversized pleteného svetru jako do deky a rázem se cítíte jako v pohodlí domova, i když se nacházíte například v práci.

·         Bunda
To, na co byste měla myslet jako první, protože je rozhodně nevyhnutelná a na ulici bude doplňovat vaši image. Bunda, sako, nebo kabát? Ani s jedním nešlápnete vedle, pokud zvolíte ty správné kalhoty, obuv a pokrývku hlavy. Největším trendem, který k nám přišel z Anglie,
 je letos každopádně trenčkot. Co že to vlastně je? Propínací kabát se dvěma řadami knoflíků a  klopami, nejčastěji končí u kolen. Patří k němu pásek a jeho hlavní vlastností je odolnost – jak proti zimě, tak i dešti. Ve výběru barvy máte spoustu možností, hodí se béžový i khaki nebo červený.
 
A v neposlední řadě:
·         Pokrývka hlavy
Opět inspirace Anglií, kde jsou na sychravé počasí a neustálé pršení zvyklí: baret! Vkusné
a jednoduché, při větru se nechá stáhnout přes uši, v dešti chrání náš účes před zmoknutím. Pletený baret v kombinaci s výše zmíněným trenčkotem je jasná a dokonalá volba! K péřové bundě se ovšem lépe hodí roztomilý kulich, který už jistě máte ve skříni z minulých sezon.
 
A váš podzim bude rázem slunečnější!

Ještě, než vyberete účet a peníze od babičky a vydáte se do velkého širokého světa investovat do miliardových projektů, zkuste nejdřív sami sebe vyzkoušet na něčem menším a v menším měřítku. Nemusíte se hned od začátku pouštět do miliardových obchodů, možná byste nejprve měli vyzkoušet svoji vlastní intuici.
 

Když je třeba startupu

Malý projekt, parta nadšených lidí a skvělý nápad. TO vše je startup, který ale strádá jednu podstatnou věc – a to je kapitál. Samozřejmě, že většina mladých CEO si vezme nějaký pěkný úvěr nebo půjčku, ale přece jen je lepší, pokud ty peníze přijdou tak nějak hned a zaplatí se až dlouho potom. Investoři si ale docela dost vybírají, a ne každého projekt zaujme, i když se možná jedná o budoucího giganta v dané oblasti. Často se stávalo, že investoři odmítali začínající projekty, protože si mysleli, že to jsou největší hlouposti a poté se ukázalo, že udělali hroznou chybu. Vy, jako potencionální investor, si tady s částkami do 100 tisíc můžete vyzkoušet, jak vlastně odhadnout ty správné pracanty a co vlastně obnáší společnictví.
 

Právnické praktiky

Nejdříve vás samozřejmě budou chtít uvábit na nějaký pěkný vklad, kde bude hlavně emisní kurz dosti vychýlen, aby se co nejméně hnulo s podílem původních společníků – vy si však musíte stát tvrdě za svým, nenechat se zviklat na nějakých umíněných 5% podílu a pěkně jim to nandat. Vy totiž do společnosti můžete naprat spoustu peněz, ale pouze malá částka může být z toho označena jako podíl, zbytek jako vkladové ážio, které na podíl nemá vliv. Na jednu stranu je to ochrana společníků a jejich podílů, na druhé straně to brzdí investory, aby byli vtáhnuti do společnosti.
 
Hlavní je číst mezi řádky a rozumět lidem. Rozpoznat dobrý nápad a hlavně něco, co bude vydělávat peníze. Jedině potom, až investujete do pár společností, ztratíte pár tisíc a vyděláte dalších pár tisíc, zjistíte, že možná to ani není váš šálek čaje – a možná ano, kdo ví.

Ještě, než vyberete účet a peníze od babičky a vydáte se do velkého širokého světa investovat do miliardových projektů, zkuste nejdřív sami sebe vyzkoušet na něčem menším a v menším měřítku. Nemusíte se hned od začátku pouštět do miliardových obchodů, možná byste nejprve měli vyzkoušet svoji vlastní intuici.
 

Když je třeba startupu

Malý projekt, parta nadšených lidí a skvělý nápad. TO vše je startup, který ale strádá jednu podstatnou věc – a to je kapitál. Samozřejmě, že většina mladých CEO si vezme nějaký pěkný úvěr nebo půjčku, ale přece jen je lepší, pokud ty peníze přijdou tak nějak hned a zaplatí se až dlouho potom. Investoři si ale docela dost vybírají, a ne každého projekt zaujme, i když se možná jedná o budoucího giganta v dané oblasti. Často se stávalo, že investoři odmítali začínající projekty, protože si mysleli, že to jsou největší hlouposti a poté se ukázalo, že udělali hroznou chybu. Vy, jako potencionální investor, si tady s částkami do 100 tisíc můžete vyzkoušet, jak vlastně odhadnout ty správné pracanty a co vlastně obnáší společnictví.
 

Právnické praktiky

Nejdříve vás samozřejmě budou chtít uvábit na nějaký pěkný vklad, kde bude hlavně emisní kurz dosti vychýlen, aby se co nejméně hnulo s podílem původních společníků – vy si však musíte stát tvrdě za svým, nenechat se zviklat na nějakých umíněných 5% podílu a pěkně jim to nandat. Vy totiž do společnosti můžete naprat spoustu peněz, ale pouze malá částka může být z toho označena jako podíl, zbytek jako vkladové ážio, které na podíl nemá vliv. Na jednu stranu je to ochrana společníků a jejich podílů, na druhé straně to brzdí investory, aby byli vtáhnuti do společnosti.
 
Hlavní je číst mezi řádky a rozumět lidem. Rozpoznat dobrý nápad a hlavně něco, co bude vydělávat peníze. Jedině potom, až investujete do pár společností, ztratíte pár tisíc a vyděláte dalších pár tisíc, zjistíte, že možná to ani není váš šálek čaje – a možná ano, kdo ví.

Nejen statistiky bodového systému, ale také přímé přiznání většiny řidičů, dokazují, že v naší republice řidiči na silnicích překračují maximální povolenou rychlost, a to klidně každý den. A ještě jsou ochotni tento přestupek tolerovat. Co ale s takovými hříšníky? Potrestat, nebo tyto přestupky přehlížet?

Překračování rychlosti patří společně s nevěnováním se řízení mezi dvě nejčastější příčiny nehod, mnohdy končících tragicky. Neukáznění řidiči však jen krčí rameny. Dvě třetiny lidí dokonce bez problémů přizná, že rychlost překračuje pravidelně. Počet dopravních nehod však stoupá, proto by se lidé, co usedají za volant, měli alespoň trochu zamyslet nad tím, že právě maximální povolená rychlost na silnici tam není udávána jen tak pro nic za nic.

Má totiž minimalizovat počet kolizí. Lidé tomu však nevěnují pozornost, a tak se navyšuje nejen počet policistů v terénu, ale také počet úředníků na úřadech, kteří mají na starost vyřízení přestupků. Motoristé jsou totiž velmi často za přestupek právem potrestáni.
A protože právě rychlost vozidla má přímý vliv na jeho brzdnou dráhu a současně na reakční dobu, není tedy žádným tajemstvím, že pokud dojde ke střetu například chodce s autem jedoucím po městě šedesátkou, má chodec pouze třicetiprocentní šanci, že střet přežije. Pokud by ke střetu došlo s automobilem jedoucím padesátkou, zvyšuje se tato šance na šedesát procent, což už je opravdu velký rozdíl.

Češi, z nichž tři čtvrtiny řidičů udělá tento přestupek, však nejsou jediní, kdo vědomě rychlost překračuje. Například ve Švédsku běžně překračuje rychlost 90% řidičů, v Dánsku 89%, a v Norsku 87% řidičů. Česko se tak vůbec nevymyká z celosvětového průměru.
A kdo častěji více šlape na pedál s plynem? Podle analýzy jsou to muži, kteří vlastní dražší vůz. Ženy jsou podstatně ukázněnější řidičky. K agresivní jízdě se přiznává pouze 5% řidičů, také spíše mužů, a to ve věku od osmnácti do pětadvaceti let.

Nejen statistiky bodového systému, ale také přímé přiznání většiny řidičů, dokazují, že v naší republice řidiči na silnicích překračují maximální povolenou rychlost, a to klidně každý den. A ještě jsou ochotni tento přestupek tolerovat. Co ale s takovými hříšníky? Potrestat, nebo tyto přestupky přehlížet?

Překračování rychlosti patří společně s nevěnováním se řízení mezi dvě nejčastější příčiny nehod, mnohdy končících tragicky. Neukáznění řidiči však jen krčí rameny. Dvě třetiny lidí dokonce bez problémů přizná, že rychlost překračuje pravidelně. Počet dopravních nehod však stoupá, proto by se lidé, co usedají za volant, měli alespoň trochu zamyslet nad tím, že právě maximální povolená rychlost na silnici tam není udávána jen tak pro nic za nic.

Má totiž minimalizovat počet kolizí. Lidé tomu však nevěnují pozornost, a tak se navyšuje nejen počet policistů v terénu, ale také počet úředníků na úřadech, kteří mají na starost vyřízení přestupků. Motoristé jsou totiž velmi často za přestupek právem potrestáni.
A protože právě rychlost vozidla má přímý vliv na jeho brzdnou dráhu a současně na reakční dobu, není tedy žádným tajemstvím, že pokud dojde ke střetu například chodce s autem jedoucím po městě šedesátkou, má chodec pouze třicetiprocentní šanci, že střet přežije. Pokud by ke střetu došlo s automobilem jedoucím padesátkou, zvyšuje se tato šance na šedesát procent, což už je opravdu velký rozdíl.

Češi, z nichž tři čtvrtiny řidičů udělá tento přestupek, však nejsou jediní, kdo vědomě rychlost překračuje. Například ve Švédsku běžně překračuje rychlost 90% řidičů, v Dánsku 89%, a v Norsku 87% řidičů. Česko se tak vůbec nevymyká z celosvětového průměru.
A kdo častěji více šlape na pedál s plynem? Podle analýzy jsou to muži, kteří vlastní dražší vůz. Ženy jsou podstatně ukázněnější řidičky. K agresivní jízdě se přiznává pouze 5% řidičů, také spíše mužů, a to ve věku od osmnácti do pětadvaceti let.