Coco Chanel: Žena, která objevila ženskost v pánském stylu

Narodila se v roce 1883 jako Gabrielle Chanel. Po smrti matky v roce 1895 umístil otec ji a její čtyři sourozence do klášterního sirotčince, kde začala navštěvovat klášterní školu. Když jí bylo dvacet, tak začala pomáhat v obchodě s oděvy, který vlastnila její teta. Tam se ukázalo, že je velice nadaná švadlena. V té době si také přivydělávala jako zpěvačka po kavárnách a v nočních podnicích. Tady jí všichni začali říkat Coco, což v překladu znamená „miláček“. Ve městě Vichy se seznámila s bohatým Etiennem Balsanem, který pocházel z průmyslnické rodiny.

Po jeho boku se dostala do vyšší společnosti. Byla jeho milenkou až do roku 1910, kdy poznala dalšího bohatého muže, britského diplomata Arthura Capela, ten jí pomohl otevřít několik obchodů s luxusními klobouky v přímořském letovisku v Deauville. Později zde rozšířila sortiment, když přidala do nabídky i sportovní oblečení pro ženy, které vytvořila z přepracovaných pánských střihů, následně tak vznikly i ikonické kalhotové kostýmy. Další módní salon otevřela v roce 1916 v letovisku Biarritr, kde předvedla první ucelenou kolekci, kde se poprvé objevily košilové šaty, které byly revoluční i v tom, že se pod ně nenosil korzet a jen se svazovaly stuhou v pase. Dalším revolučním kouskem byly tzv. malé černé šaty, kdy ženy poprvé v historii ukázaly nohy.

Také poprvé začala šít oděv z úpletu, který se dosud využíval jen při šití spodního prádla. Nejen, že chtěla, aby móda vyšší společnosti byla vidět běžně v ulicích, ale šlo jí především o to, aby se ženy konečně v oděvech cítily pohodlně a příjemně. Způsobila tak naprostou revoluci módního průmyslu a ve třicátých letech měly její podniky už nějakých tři a půl tisíce zaměstnanců. Stala se tak nejbohatší návrhářkou ve Francii s přezdívkou „královna módy“. Její životní láska Arthur Capel zemřel v roce 1919 při automobilové havárii a Coco se nikdy neprovdala. Měla ale několik milostných afér, například s ruským velkoknížetem Dmitrijem Romanovem, který byl spojován s vraždou Rasputina. Romanov jí také věnoval perly Romanovců.
Po vypuknutí druhé světové války uzavřela všechny své butiky, tedy až na jeden, kde se prodával její ikonický parfém Chanel No. 5. Během války měla poměr s německým důstojníkem. Byla tedy podezřelá z kolaborace a po válce byla nucena odejít do Švýcarska, kde žila devět let. Po návratu do Paříže, své butiky opět otevřela. Když v roce 1971 zemřela, stal se hlavním návrhářem Chanelu Karl Lagerfeld.